On-demand model dává smysl ve čtyřech situacích: jednorázový projekt s jasným scope, pilot před rozhodnutím o full-time týmu, augmentace existujícího týmu o specifickou expertizu, dlouhodobá údržba systému, který už běží.
U projektu pro GreenEnergy — sustainable energy provider s 10 000+ zákazníky a pětičlenným supportem — jsme na podzim 2024 nasadili AI inženýra do interního týmu na fine-tuning NLP modelu pro češtinu. Klient měl interní vývojáře, ale ne někoho, kdo dříve pracoval s Transformers a českým fine-tuningem. On-demand byla správná volba, protože scope byl ohraničený (pilot 1 měsíc, full deploy, výsledky po 3 měsících) a klient nepotřeboval AI kompetenci dlouhodobě v interním týmu.
Výsledek po třech měsících v produkci: 68 % automatizace dotazů, reakce z 24 hodin na 5 minut, úspora 20 hodin týdně pro support. Kdybychom GreenEnergy doporučili full-time AI engineera, projekt by se posunul o půl roku kvůli náboru a první roční náklady by byly několikanásobně vyšší.
U pre-Series A SaaS startupu, který jsme přebírali, jsme řešili druhý scénář — převzetí dvou AI doporučovacích komponent a stabilizaci pro produkci. Klient měl 8 zaměstnanců a žádného AI specialistu. On-demand model dával smysl, dokud nebyl po investici a nemohl si dovolit interní hire.
Strukturálně on-demand pracuje nejlíp s měsíčním retainerem (definovaný počet MD, flexibilní scope) plus on-call SLA pro produkční incidenty. Hodinové sazby s neomezeným scope vedou k tomu, že klient se bojí volat, a model přestane fungovat.